UFO na Proboštovem

Dnes 27.6.2012 kolem poledního (i když do „pravého“ slunečního poledne zbývala ještě hodina) bylo možno pozorovat méně častý jev tzv. čočkovitých oblaků, odborně Altocumulus lenticularis (případně i v hustší méně průsvitné podobě Altocumulus lenticularis opacus).

Krom těch čočkovitých se tvořila i jiná zajímavá oblaka a protože s sebou neustále nosím foťák, neváhal jsem několikrát „vystřelit“.

oblaka_001_stitch

oblaka_005_stitch

oblaka_009

oblaka_010

oblaka_012_stitch

oblaka_015

oblaka_016

oblaka_017

oblaka_019

oblaka_020

oblaka_024


Názvosloví čerpáno z atlasu oblaků.

Rubriky: Fotoblogy | Napsat komentář

Microsoft zase něco "vymikrosoftil"

Včera tento softwarový gigant spustil údajně vylepšenou službu webového úložiště (chcete-li „cloudu“) SkyDrive, kupodivu to měl načasováno bezprostředně po spuštěné obdobné služby GoogleDrive od dalšího giganta. Co je to za služby a k čemu slouží se tady rozepisovat nebudu, však si to každý může sám zjistit na přiložených odkazech nebo kdekoli na webu.

Já se chci nyní zaměřit na klientský software k této mikrosoftí službě, tedy malé aplikace, které se instalují do počítačů, ve kterých chceme k úložišti přistupovat i jiným způsobem než jen v internetovém prohlížeči. Prvním takovým klientem byla a je součást balíku Windows Live Essentials – program Windows Live Mesh. Tento Mesh je taková pomůcka pro synchronizaci místní složky a jejího webového zrcadla. V prográmku Mesh stačilo určit si, jaké složky na místních discích chcete mít umístěné v „cloudu“ SkyDrive a Mesh se už postaral o to, aby se složky zkopírovaly na web a jejich obsah se oboustranně synchronizoval. Osobně jsem takto měl vybráno několik složek z uživatelského profilu na systémovém disku C: a taky i nějakou složku z datového disku D:. Vše fungovalo k mé naprosté spokojenosti zcela samočinně a vyhovovalo mi to. Věděl jsem, že data z těch porůznu rozesetých složek se aktualizují na webu pro případ, že bych něco z nich potřeboval v momentě, kdy bych zrovna byl u cizího počítače.

Navíc v úložišti SkyDrive mám i nějaké fotogalerie a jsou tam uloženy i obrázky z tohoto blogu. Fotky jsem ze systémového disku už dávno smazal, mám jen zálohu na externím disku (na co mít taky 40 GB fotek v userprofilu, že?)

Jenže je tady inovace služby SkyDrive a s ní Microsoft vydal i nový obslužný prográmek, údajně nahrazující ten Live Mesh. Tož jsem si stejnojmenný prográmek SkyDrive stáhnul a nainstaloval. Jenže pak přišlo zděšení! Prográmek si vytvořil v mé domovské složce novou složku SkyDrive a do ní si natahal VŠECHNO (!) z toho webového úložiště, tedy i ty fotky, které v předchozím Mesh vůbec nebyly označeny k synchronizaci.

A to se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Mám teď na céčku data, který tam vůbec nepotřebuju mít (ty fotky), další data jsou teď na disku 2x (v původním umístění a nově ve složce SkyDrive). Čili pár stovek megabytů v duplicitních a nechtěných souborech. Já se z toho picnu. Co s tím?

Když dám pryč ten program SkyDrive, bude i nadále fungovat původní Live Mesh?

Rubriky: Počítače a Internet | Napsat komentář

Konjunkce Venuše s Jupiterem v březnu

Několik dní po sobě bylo zataženo a tak jsem netušil, co se chystá. Až dnes během odpoledne se vyjasnilo, a tak večer cestou z práce zjišťuju, že se na západní obloze odehrává zajímavý úkaz, kdy jsou poblíž dvě nejjasnější planety.

Nejmenší přiblížení nastalo 14.3.2012 v 7h ráno, ale pozorování bude možno ještě minimálně následujících 5 dní.

stellarium-006

Rubriky: Jen tak | Napsat komentář

Víkendové únorové nebeské divadlo

O posledním únorovém víkendu si na nás tělesa Sluneční soustavy připravila zajímavou podívanou, při které několik planet a Měsíc budou relativně blízko sebe.

Jak to bude v následujících dnech vypadat ukáže zájemcům skvělý volný prográmek Stellarium.

stellarium-002

stellarium-003

stellarium-004

stellarium-005

Rubriky: Jen tak | Napsat komentář

Výtvarník mráz

 

Rubriky: Fotoblogy | Napsat komentář

Tak trochu kočičí vtípek

Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou párty. Rozsvítili jsme noční světlo, zakryli klec s andulkou a vyhnali kočku na dvůr. Zavolali jsme do taxislužby a objednali taxíka.
Když jsme vycházeli, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla pod našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu, protože vždy, když je tam sama, snaží se sežrat andulku. Manželka si šla sednout do taxíku, zatímco já jsem se vrátil dovnitř, abych vyhnal kočku z domu. Kočka mi ale vyběhla do patra a já jsem běžel za ní. Manželka, která zatím čekala v taxíku nechtěla, aby taxikář věděl, že dům bude celou noc prázdný. Takže sdělila taxikáři, že se hned vrátím, že jsem jenom šel dát dobrou noc své matce.
Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky. „Lituji že mi to trvalo tak dlouho,“ řekl jsem, když jsme se rozjížděli. „Ta kráva pitomá se schovávala pod postelí. Musel jsem ji šťouchat ramínkem do zadku, abych ji dostal ven! Snažila se mi utéct, tak jsem ji chytil pod krkem. Pak jsem ji musel zabalit do deky, aby mě ta mrcha nepoškrábala. Povedlo se ale! Odtáhl jsem ji po schodech dolů a vyhodil zpět na dvorek! Doufám, že se zase nevysere do zeleninového záhonu!“

Ticho v taxíku bylo ohlušující…

Rubriky: Jen tak | Napsat komentář

Už jsou tady zase a nemám je rád…

Vánoce. Rok uplynul, včera ráno byl zimní slunovrat a 2 dny po něm jsou tu opět tři dny, které bych nejraději v kuse prospal.

Jako kluk jsem samozřejmě vánoce miloval, ostatně jako každé dítě. I v totalitních dobách rodičové dokázali vytvořit pěknou sváteční (a nenábožnou) atmosféru. V pubertě to už bylo docela prudivý, hlavně „blbá nálada“ hysterické matky. V dobách rané dospělosti krátce po revoluci, když matka zemřela, už bylo trávení vánoc jen s otcem lepší, žádný stress, žádné vyšilování, prostě klídek.

Pak jsem se nějakou dobu potloukal po krajích českých a několikery vánoce strávil s přáteli či o samotě, to bylo taky poměrně skvělý, žádný honičky, pohodička, ale přeci jen pro mě už docela nuda.

Na přelomu tisíciletí se to semlelo tak, že jsem měl po boku partnerku (později manželku) s dcerou z jejího prvního manželství a zplodili jsme spolu další dceru. Takže jsem několik let po sobě připravoval vánoce dětem a udělali jsme si je podle vlastního gusta a ne podle názoru tchýně. To byly roky, kdy mě ty vánoce i docela bavily. Jenže po 6 letech soužití přišla krize a rozvod, od té doby žiju sám a přestal jsem vánoce slavit úplně. Není důvod se pachtit. Děti za mnou o svátcích přišly jen ten první rok, co jsem s nimi nebyl. Navíc jsem se po ztrátě práce musel vystěhovat z nájemního bytu a nezbylo mi nic jinýho, než se vrátit k tátovi do rodného bytu v rodném městě a děti jsou nyní 160 km daleko, neviděl jsem je už 4 roky, vlastně skoro 5 let.

Dříve byly pro mě vánoce svátky radosti, dneska jsou to však dny samoty, deprese a smutku, tak se nikdo nedivte, že je nemám rád. Kdybych měl nějakou pilulku, po které bych dneska usnul a probudil se až v úterý, neváhal bych s polknutím.

Rubriky: Jen tak | Napsat komentář